Rumunsko není v Schengenu. Až se stydím za to, že jsem si to před odletem neuvědomila. Plány bych nezměnila, jen bych se na kontrolu dopředu psychicky připravila. Můj pas je totiž v dost katastrofálním stavu a mám s ním problémy poměrně často. Už minimálně dva roky si říkám, že si musím vyřídit nový. Že mi to jednou neprojde.… Pokračovat ve čtení 72 hodin v Rumunsku: Bukurešť i hory & medvědi included
Autor: Vendy
Couchsurfing v Barceloně s příměsí divoké Ibizy
Pamatuju si, když jsme na gymplu v hodině angličtiny pracovali s časopisem, ve kterém byl článek o couchsurfingu. Tehdy jsem tento způsob cestování zaregistrovala vůbec poprvé. Trvalo ještě několik let, než jsem ho vyzkoušela na vlastní kůži. A víte co? Měla jsem s tím začít už dávno. Princip couchsurfingu je jednoduchý – zadarmo bydlíte u místních. Alfou a… Pokračovat ve čtení Couchsurfing v Barceloně s příměsí divoké Ibizy
When cars go vroom. F1 za humny, fangirling a absolutní dominance Maxe
Takhle moc jsem se už dlouho nikam netěšila. Lístky jsme měli koupené rok, vstupenky na následující Velkou cenu Maďarska jdou totiž do prodeje hned po ukončení daného ročníku. Můj countdown 353 dní tak začal 2. srpna 2022. A pak to konečně přišlo. Tyhle věty a odstavce jsem původně vůbec neměla v plánu psát. Pár lidí je… Pokračovat ve čtení When cars go vroom. F1 za humny, fangirling a absolutní dominance Maxe
Žít jako Lotyši approved. Oslavy letního slunovratu coby náhled do duše uzavřeného národa
Když Dārta napsala, že budou mít v Lotyšsku státní svátek na počest bronzu z hokejového šampionátu, nechtělo se mi tomu věřit. „Úlet,“ honilo se mi hlavou, když jsem o den později sledovala slavnostní přivítání hráčů v centru Rigy. Na druhou stranu ale obyvatelé tohoto pobaltského státu zřejmě umí žít život a hned vzápětí je čekaly oslavy letního slunovratu.… Pokračovat ve čtení Žít jako Lotyši approved. Oslavy letního slunovratu coby náhled do duše uzavřeného národa
Americké East Coast. Tři města, galony Starbucks a jedna medvědí smečka
Nikdy jsem neměla americký sen. Město, které nikdy nespí mě nijak zvlášť nelákalo. Na bucket listu mám spoustu destinací mnohem výš. Ale NHL se hraje v USA a Pasta je upsaný Bostonu. A Boston je blízko New Yorku. Jednoduchá rovnice. Jedeme na Bruins. „Uf, po jedenácti měsících se zase vrátím do USA,“ honilo se mi hlavou… Pokračovat ve čtení Americké East Coast. Tři města, galony Starbucks a jedna medvědí smečka